Couvání slouží jako cvik ke zlepšení shromáždění koně, zjiš´tuje jeho prostupnost a také poslušnost. Kůň vždy vykračuje oběma diagonálníma nohama současně vzad, kopyta se zřetelně zvedají ze země a došlapují v rovné linii, všechny kroky jsou stejně dlouhé.
Cvik lze provádět pouze s koněm, který je na všech pomůckách. Před samým zacouváním stojí kůń na rovné linii a rovnoměrně zatěžuje všechny čtyři končetiny. Pomůcky jsou v podstatě stejné jako pro vykročení. Sedací kosti jezdce jsou vmáčknuté do sedla, horní část těla je nakloněna mírně dopředu, aby koni odlehčila hřbet. Obě holeně leží těsně za podbřišníkem, pobízejí a zároveň brání ukročení do strany. Ve chvíli, kdy kůň zareaguje na pobídku a chce vykročit vpřed, lehce přitáhneme otěže. Tímto se kůň ,,odrazí'' na udidle a zacouvá.
Vzdálenost, kterou by měl kůň zacouvat se rovná jedné koňské délce, tedy zhruba tři až čtyři kroky.